IDET- 2005
Napsal admin dne 03. 05. 2011 v 21:45
IDET – 2005
A DNY ARMÁDY NA MORAVĚ
Jak to všechno začalo?
Byla krásná květnová neděle. Abych byl přesný - bylo 1.května a měl jsem službu na KVV. Během dopoledne sem přišli někteří kluci z roty, aby připravili stánek na IDET. Taktéž se dostavil velitel roty a Logo 1.
Neboli mjr. Řežábek, který nás na IDET zabezpečil po stránce materiální.
Po naložení věcí se všichni vydali na výstaviště.
2. května ráno jsem se potkal s Tondou Hofmanem na KVV a šli jsme k posádkovému lékaři, který nás prohlídl a konstatoval, že můžeme cvičit, teda pracovat na veletrhu. Mám jedno pozastavení k návštěvě u lékaře. Tolik vojáků co jsem tam viděl jsem ještě nezažil. Jen doufám, že opravdu byli nemocní a nesháněli úlevy od čehokoliv, jelikož jsem slyšel i takové zvěsti. Ale to sem nepatří. Po prohlídce jsme vyrazili na výstaviště dokončit práce na stánku Aktivních záloh. Nevím proč, ale jak jsme jeli šalinou ( Brněnsky hantec tramvaj), tak se na nás lidi dívali jak na exoty. Rychle jsme se zkontrolovali jestli nám někde něco nečouhá, ale nic jsme nenašli. Asi to bylo tím, že viděli někoho v uniformě. Na stánku jsme potkali velitele roty. Celé dopoledne jsme chodili k topografům pro fotografie, které pro nás zvětšily a vytiskly do velkých archů. Tonda je vyřezával, a já je pak lepil. Čas o času se za námi podíval Jirka Stehno, vždy nám s něčím pomohl a pak šel po své práci. Velkým pomocníkem se nám stala jeho manželka, která nám pomohla architektonicky vytvořit stánek. Dále se zde objevil i Tonda Brzobohatý, který nám zapůjčil laserovou střelnici, nikoho z nás nenapadlo co to způsobí na veletrhu. Odpoledne byl svolán nástup před tribunu, kde si nás prohlédl generál Pugzik. Provedl prohlídku vojáku a vojákyň, a některým vysvětlil, že dlouhé vlasy do armády nepatří. (Kdyby tak viděl Jirky Vaněrka před pár lety to asi nerozdýchal, měl nejdelší vlasy z AČR). Byl večer a stánek měl už svou podobu, ještě jsme měli operativní poradu. Každý večer jsem předával stánek vojenské policii a ráno ho přebíral od nich zpět, k tomu se váže řada ranních příhod.
Každé ráno jsme měli být v 7,00 hod. na stánku( aspoň tak to řekl generál Pugzik na nástupu), ale skutečnost pak byla jiná. V 8,00 hod. byla porada vedoucích expozic kam musel VR nebo jeho pověřený zástupce, buď to byl Jirka nebo já.
Naštěstí jsem tam nemusel, tak tam chodili VR a Jirka. Dopoledne byl s námi na stánku Velitel roty kpt. Arnošt Líbezný a odpoledne por. Stanislav Krčmář.
Když jsme odcházeli ze stánku, domluvili jsme se s Tondou, že se vždy potkáme u hlavní brány a půjdeme společně připravit stánek.
3. května. Vstávám o páté, abych vše v poklidu stihl. Po snídani vyrážím na výstaviště. Zase se opakuje včerejší chování obyvatel města, jsem pro ně exot.
Když přijíždím k výstavišti, vidím, že Tonda na mě čeká. Rychle si řekneme pár slov a pádíme na stánek ať jsme tam včas. V klidu jsme prošli všemi kontrolami a míříme na stánek. Tonda zůstává u stánku a já jdu pro klíče na stanoviště VP, kde je stálý operační důstojník (SOD). Když jsem tam přišel a slušně požádal o klíče od stánku, tak mě vyhodil, že teď mi je nedá až vyřeší nástup nové směny VP. Sice jsem mu řekl, že generál včera vydal rozkaz, ale jeho to nezajímalo.
Asi po 15. min. mi klíče vydal, cestou na stánek jsem potkal nějakého plukovníka, kterého jsem pozdravil, ale asi se mu něco na mě nelíbilo. Protože zavolal „stát“ tak jsem zastavil a udělal vpravo bok a představil se. Tento důstojník mě začal bedlivým okem pozorovat a hned spustil. Nejvíc ho dorazil můj velký stříbrný odznak na baretu. Původně mi chtěl odznak sundat, ale nakonec ho nechal být. Ihned jsem o tom řekl VR, aby byl v obraze a připraven na útok.
Dnes s odstupem času chápu jednání toho důstojníka, pro něho jsem byl vážně neustrojený. Přitom jsem měl vše, akorát hodnost a jmenovka byli textilní a rukávy nebyli vykasané. Druhý a třetí den se toto jednání opakovalo, už ho jen zajímal můj odznak na baretu. Stále se ho snažil sundat, marně. Ale zpět ke stánku - jak jsme si přebrali stánek začali jsme se zapojováním naší techniky. Asi po 25. min. jsme to zapojili a zprovoznili, ještě nám zbyl čas na ranní kávu. Na 8,00 hod. přišli ostatní kluci, kteří měli službu ten den. Spustili jsme prezentaci a konečně jsme viděli klip od Filipa Renče na propagaci vstupu do AČR. V 10,00 hod. byl oficiálně zahájen IDET, začali se trousit první návštěvníci, stále jede prezentace, ale nikdo se u nás nezastaví. Není se co divit, kdybychom měli ve výzbroji tanky a OT tak by se každý zastavil a podíval na techniku, ale takhle…
Spustili jsme program laserové střelnice a sotva se ozvali první výstřely tak se začaly hrnout první zájemci o střelbu. Pouštěli jsme kachny a různé programy střelby. Zájem byl obrovský a beze sporu se z nás stal jeden z nejnavštěvovanějších stánku letošního ročníku veletrhu.V našem pavilonu se ukázal i Ministr Obrany Karel Kühnl, ale na našem stánku se nezastavil. Čekali jsme, že se staví Náčelník generálního štábu gen. Štefka, ale i ten jen prošel. Škoda rádi bychom ho u nás přivítali a zeptali se ho na některé věci co nás záložáky trápí. Náš stánek navštívil gen. Pugzik, gen. Ďurica, gen. Mlejnek a gen. Zbořil. Dokonce se na našem stánku zastavila Čínská delegace, které se věnoval Mirek Dědič, Čínský generál byl velmi spokojen, zvláště když se mu dařilo sestřelit hodně kachen po sobě. Střídavě jsme pouštěli CD na kterých byly prezentace rot AZ ČR, ale to se stánek vždy vyklidil. Každý příslušník AZ, který k nám přišel na návštěvu byl pohoštěn v možnostech našeho stánku. Zase jsme spustili střelnici a bylo narváno tak se to opakovalo po celou dobu veletrhu. Byl večer a začali jsme zavírat stánek. Veletržní rozhlas nám zahrál večerku a my mohli končit. Rychle jsem valil na stanoviště VP a čekal ve frontě, až bude volný jejich příslušník. Po předání stánku jsme vyrazili domů.
Cestou jsme se zastavili ještě ve vedlejším pavilonu a rychle se podívali na vystavenou techniku. Nejvíc mě zaujala výstava vozu Tatra, kam jsem se chtěl další den podívat.
4. Května. Opětovně vstávám o páté hodině. Jsem unavený po předešlém dni, ale to nevadí. Dávám si vydatnou snídani, rychle si balím věci do batůžku a vyrážím na výstaviště, pohledů cestujících v MHD si nevšímám. Starší pán, nejspíš v penzi se mě ptá co znamená ten drak co ho mám na rukávu?? Vysvětluji mu, že se jedná o znak roty Aktivní Zálohy AČR, pán pokyvuje hlavou a ptá se na další věci. Vše jsem vysvětlil a pán za chvíli vystoupil. U brány jsem tentokrát první, než se naději tak je tady i Tonda. Včera jsem několikrát zmokl, jak jsem nesl klukům vstupenky na bránu, tak mi není dobře a to mě čeká ještě vyzvednutí klíčů u VP. Dnes už nepospícháme, protože víme že to nemá cenu. Volný čas věnujeme fotografování vystavené techniky. Vytáhl jsem svůj fotoaparát a udělal jeden snímek a tím to skončilo, došly baterky.( Ještě, že jsem měl půjčený digitál, s tím jsem fotil jak o život a když byla paměť plná tak si to Jirka stáhl do notebooku a mohl jsem pokračovat). Je čas převzít si stánek od VP. Dozorčí je tam zas ten stejný a tváří se jak dobrman, kterému sebrali kost. Dostávám klíče a jde se přebírat. Rychle jsme to zapojili a udělali si kafe. Za chvíli přišli kluci, pustili jsme prezentaci a sledovali CD. Velitel roty přijel chvíli před 8,00 hodinou a utíkal na ranní poradu.
Asi po 15. min se vrátil s novinkami. Měli jsme čekat zahraniční delegace, generály a politické špičky. Pustila se prezentace a mi čekali první zájemce o náš stánek. Nikdo se neobjevil, a tak jsme si dali kafe a dívali se na prezentaci.
Asi po hodině jsme zapnuli střelnici a začali se trousit první zájemci o střelbu. Jak se nám záhy podařilo zjistit, byli jsme jediní, kteří měli na veletrhu laserovou střelnici. Celý den chodili na stánek různé návštěvy, kterým jsme se věnovali potěšilo nás, když se tu objevili kolegové z jiných rot. Hned jsme probírali věci kolem armády a vyměňovali si zkušenosti.Když byl na stánku Jirka Vaněrek tak jsem šel na prohlídku expozic. Stavil jsem se u Tatry a prohlížel si jejich nový model, který má nahradit Pragu V3s, hned se mě ujal jeden z vystavovatelů a začal hovořit o vozech Tatra. Měl jsem na něho pár dotazu, ale bohužel nedokázal odpovědět. Zajímalo mě, jak vyřešili zadní čelo, jestli jsou tam úchyty nebo žebřík po kterém se dostane voják na korbu. Bohužel nevěděl a to mi moc optimismu nedodalo. Taky mě zajímalo jak jsou vyřešeny lavice na korbě?? Po zkušenostech v lednu na kurzu, vím jaká je zima na korbě, zvlášt když sedíte na zmrzlém železe. Zkrátka jsem byl zklamán vědomostmi tohoto vystavovatele.
Jen doufám, že až se vláda rozhodne pro koupi tohoto vozidla, najde se někdo rozumný a zeptá se na tyto věci. Myslím si, že vozidlo Praga V3s je jedno z nejlepších vojenských vozidel ve své třídě. Ale zpět na IDET. Prošel jsem plno expozic a venkovních stánků kde bylo co vidět, pravda je že minulí ročník byl víc zastoupený technikou. Možná by se příště mohli předvést všechny členské státy NATO se svou technikou. Na letišti v Tuřanech by měli leteckou techniku a na výstavišti tu pozemní. Myslím, že by to bylo velmi zajímavé.
Po té co jsem se vrátil na stánek, jsem si všimnul, že se na mě kouká jedna podpraporčice, chvíli mi trvalo než jsem ji poznal a dokázal ji zařadit odkud ji znám. Pak to přišlo jako blesk z čistého nebe, až na to, že ten den pořád poprchávalo. Byla to sestřička z posádkové ošetřovny v Litoměřicích, teda ještě než byla zrušená. Zašel jsem na návštěvu k ní na stánek zavzpomínali na dobu, když jsem byl s 1.Pěší rotou v Litoměřicích, byli to krásné časy……
Ještě mnohokrát jsme se potkali na výstavišti. Ani nevím jak, ale byl tu najednou večer a mi končili s dnešním provozem. Rychle jsme sbalili vybavení a já se vydal pro někoho od VP, aby si převzali stánek. Dnešek byl náročný, na stánku se netrhly dveře,( teda to by tam musely nějaké být). Stánek je předaný a mi odcházíme domů.
5. Května. Dnes končí IDET, ale armáda dál zůstává na veletrhu a bude pořádat
Dny Armády na Moravě. Ráno jsem počkal u brány na Tondu a vyrazili jsme fotografovat expozice a techniku dokud tady nejsou návštěvníci. Po té co jsme nafotili plno techniky jsme se vrátili na stánek. Ještě jsem skočil k VP pro klíče - jejich operační se už netvářil tak nasraně a byl celkem v pohodě. Trochu jsme pokecali a já ho pozval ať se staví si zastřílet. Rychle jsme zapojili techniku a udělali si kafe. Dnes přišel i Jirka dřív a tak pustil z notebooku Toma a Jerryho, byla to super snídaně. Řekl bych, že nejvíc náš stánek navštívil vojín Kosek, nevynechal jedinou příležitost, aby nás nepozdravil. Vždy když se zastavil nesl několik tašek plných prospektů, nikdo z nás netušil co s tímto materiálem bude dělat. Po celou dobu veletrhu jsme s kluky rozdávali propagační letáčky o vstupu do Aktivní zálohy. Nevím kolik jich bylo, ale na konci veletrhu nám jich zbylo velmi málo. Taky nás hodně navštěvoval generál Pugzik. Vždy, když měl volnou chvíli byl u nás. Po zbytek dne jsme pouštěli prezentaci a střelnici.
Blížila se zavírací hodina, pomalu jsme uschovali techniku a připravili se na předání stánku VP. Stánek byl předán a mi vyrazili k domovu, někdo zašel na pivo a někdo pospíchal za dětmi. Zítra nás čeká generálka před veřejností, bude to náročný, ale mi to zvládneme.
6. Května. Je páteční ráno a venku je trochu zima, nějak se ochladilo. Jako vždy vstávám o páté hodině, abych vše stihl. Dnes přijíždíme na veletrh současně s Tondou, už nemusíme přes kontrolní brány včera je už demontovali. Procházíme kolem pavilonu, kde byla zahraniční technika, ale většinou tam nic není. Začíná naše obvyklé kolečko. Fotíme techniku a až bude čas,vybereme ty nejlepší fotky a umístníme je na internetu. Čas kvapí a tak pospíchám na stanoviště VP, beru si klíče a jdu si to převzít. Je to super, nic nám nechybí VP dobře hlídala stánky. Pouštíme se do instalace techniky, máme to v provozu za necelých 15. min.( celkem dobrý čas). Udělali jsme si kafe a pustili prezentaci, docela se mi líbí klip od Renče - asi na tom něco bude. Kolem 8 hodiny přichází ostatní a připravují se na provoz stánku. Ještě musíme před pódium, kde má řeč NGŠ. Gen Štefka, taktéž je tam s ním gen. Zbořil. Každý z nich měl krátký projev, už ani nevím o čem to bylo. Vrátili jsme se na stánek a kluci pustili znova prezentaci. Lidi chodili kolem, ale nějak je prostě nezaujala. Asi po půl hodině jsme se rozhodli, že tam pustíme střelnici. Jakmile se ozvaly první výstřely, začali se hrnout první zákazníci. Nejlepší byli malé děti, které z toho měli radost. Po celý den bylo u nás nabyto, a návštěvnost se zvětšila, když jsme rozdávali bonbóny, lízátka, skládačky, plakáty. Tento materiál jsme dostali od AVISU. Během dne jsme se střídali na provozu střelnice a mezitím jsme rozdávali propagační materiál. Některé ženy a muži měli zájem o službu v Aktivní záloze, vysvětlili jsme jim kam mají zajít a u koho hlásit. Čas letěl jak bláznivý a byl tady večer, bylo to hodně náročný. Děti byly šťastný a mi unavení.
Zabalili jsme stánek a předali ho na noc Vojenské policii, ráno tu budeme opět připraveni na nával návštěvníku.
7. Května. Zrovna se mi zdál nádherný sen, když v tom jsem byl drsně vzbuzen zvukem budíku Crrrrrrrrrr, Crrrrrrr. Dál se už nedostal protože, jsem ho zamáčkl. Udělal jsem si snídani, provedl ranní hygienu a rychle si oblékl uniformu. Vyrazil jsem na výstaviště, Zde na mě, už čekal Tonda. Cestou jsme probírali události posledních dnů. Zašel jsem na stanoviště VP a vyzvedl si klíče od stánku. Zapojování techniky jsme, už měli natrénované, tak nám to trvalo jen chvilku. Zrovna jsme skončili s instalací, přišel Jirka Vaněrek. Včera večer jsem měl nápad, že bychom si mohli ráno pustit film. Vzal jsem Černého Jestřába. Abych byl přesnější Černý jestřáb sestřelen. Jirka film nainstaloval a spustil.Udělali jsme si kafe a sledovali děj filmu. Postupně přicházeli všichni na stánek a dělali si kafe. Mám takový pocit, že když se Jirka narodil, tak jedna z jeho sudiček mu do postýlky vložila notebook s příručkou. Ale zpět na stánek, film se nám rozjel a mi se pohodlně usadili a sledovali děj. Bohužel jsme to museli přerušit, jelikož se začali trousit první návštěvníci.
Škoda, zas nebudu vědět jak to dopadne J
I dnes se pustila prezentace a výsledek byl žalostný, skoro nulová návštěvnost. Asi po hodině co byla puštěna prezentace, jsme se rozhodli pustit střelnici. Rázem byl náš stánek v obležení. Malý a velcí kluci se tlačili, aby si mohli zastřílet. Celý den bylo u nás plno. Dnes jsem musel odejít ze stánku dřív, jelikož mě následující den čeká 24. hodinová směna v zaměstnání. Bohužel jsem nemohl být u ukončení provozu stánku, ale i tak jsem se neplánovaně potkal s kluky na Kvv. Protože jsem zapomněl některé věci na stánku a Jirka Dunaj mi je donesl na velitelství. Na Kvv totiž přivezli veškerý technický materiál z veletrhu který jsem jim pomohl odnést k veliteli do kanceláře.
Co dodat závěrem??? Jen tolik, že jsme tam všichni odvedli kus pořádné práce a nemáme se za co stydět. Pár věcí mě mrzí. Třeba to, že se na náš stánek nepřišel podívat NGŠ. Gen. Štefka, a že jsme se mi záložáci museli složit na provoz našeho stánku, protože jsme od armády nedostali ani korunu na jeho provoz. tím myslím to, že bych očekával, že dostaneme nějaké minerálky, kávu, čaj, oříšky, tyčinky a jiné potraviny k pohoštění návštěv.
Toto je subjektivní pohled na danou akci které jsem se účastnil. Tento materiál není stanoviskem 241. Pěší roty AZ AČR
Na stánek AZ zapůjčil laserovou střelnici Ing. mjr v.z. Antonín Brzobohatý.
Na grafickém ztvárnění stánku AZ se podíleli manželé Stehnovi z Brna.
Na realizaci a provozu stánku Aktivních Záloh se podíleli tito příslušníci
241. Pěší roty AZ AČR :
provozní skupina:
kpt. Ing. Arnošt Líbezný
por. Ing. Stanislav Krčmářrtn. Antonín Hofman
des. Vlastimil Marša
des. Radek Machala
voj. Jiří Dunaj
nrtm. Jiří Vaněrek
svob. Miroslav Dědič
rtm. Miroslav Tesař
sepsal rtm.v.z. Miroslav Tesař
